Tenisový turnaj US open v září 2018 nám poskytl dvě příležitosti sledovat dopad emocí na výkon vrcholových sportovců. Nejvíce pozornosti na sebe strhla Serena Williams, která nad sebou ztrácela kontrolu v přímé úměře ke svému narůstajícímu vzteku na rozhodčího. Pobouřená prvním napomenutím nedokázala krotit svůj vztek a postupně mu nadávala do zlodějů a lhářů, než rozbila vlastní tenisovou raketu. K výhře jí to nedopomohlo.

Podobnému riziku je vystaven jakýkoliv vedoucí pracovník konfrontovaný s neúspěchem. Druhým příkladem ze stejného období je situace, kdy rozhodčí Lhayani sestupuje ze svého stolce o brejku, aby povzbudil jednoho z hráčů, který viditelně ztratil veškerou kuráž. Ten se vzpamatoval a nakonec zápas vyhrál..

Pojmenovat a uvědomit si vlastní emoce

Víme, že emoce jsou k dosažení dobrého výkonu nezbytné, ale otázka zní, jak je správně využít. Vlastní pocity si nevybereme, ale můžeme je brát na vědomí. A snažit se o to, aby nás příliš neovládaly. Platí to hlavně pro emoce, které s námi dokážou zamávat, jako například vztek.

Když se negativní emoce dostaví, musíme je pojmenovat, ať už nahlas nebo potichu. Jejich pojmenování nám pomáhá uvědomit si je a pak se znovu soustředit na cíl, který právě sledujeme. Je to vždy lepší než reagovat „automaticky“ a dát volný průběh negativní emoci.

Lze však (negativní) emoce vždy krotit a vytěsnit je z profesního života nebo podnikání? Manažeři s tváří hráče pokeru obvykle nebývají dobrými lídry.

Za neochotou vyjádřit emoce anebo hovořit o nich se skrývá neochota mnohých manažerů přiznat si, že jejich osobní reakce jim jsou často překážku a mohou je omezovat.

Někomu chybí odvaha rozseknout gordický uzel, jinému trpělivost s kolegy, kteří myslí příliš pomalu, třetí se vyhýbá systematicky jemu nepříjemným situacím.

Všichni manažeři mají své slabé stránky a své psychické bloky. Překonat tyto překážky předpokládá uvědomit si pocity, které je vyvolají.

Profesní dráha manažera je vždy velice individuální je založena na jeho/její osobních vlastnostech. Je na každém z nás, jak dokážeme rozšiřovat svůj rejstřík osobních reakcí a pochopit, jak nás emoce nevědomky ovlivňují a řídí naše chování.

Inspirováno E. Albertem z Uside